Metropolitní plán vstupuje v účinnost. Co znamená pro dostupnost bydlení v Praze

Od 1. září platí v Praze nový Metropolitní plán, který po pětadvaceti letech nahrazuje územní plán z roku 1999. Pro dostupnost bydlení jde o jednu z nejzásadnějších změn posledních let – plán vytváří prostor pro až 350 tisíc nových bytů a mění pravidla, podle kterých se v Praze plánuje a povoluje.

Praha dlouhodobě trpí nedostatkem bytů. Odhadovaný deficit se pohybuje kolem sta tisíc jednotek a podle demografických prognóz může městu do roku 2050 přibýt zhruba 300 tisíc obyvatel. Nabídka přitom zaostává za poptávkou natolik, že ceny novostaveb v červenci vyšplhaly na rekordních 182 845 korun za metr čtvereční. Nedostupnost bydlení v Praze tak není otázkou dočasného výkyvu, ale strukturálního nedostatku nové výstavby.

Kde mají byty vzniknout

Nový plán míří především dovnitř města. Prostor pro novou výstavbu hledá v brownfieldech – nevyužitých areálech uvnitř zastavěného území, které dosud zůstávaly zablokované. Rozvoj Prahy by se tak měl odehrávat v rámci existující zástavby, místo aby se město dál rozlévalo do okolní krajiny. Právě odblokování těchto ploch je hlavním zdrojem kapacity pro zmiňovaných 350 tisíc bytů.

Změnu přináší i výšková regulace. Ve vybraných lokalitách – například na Chodově, Roztylech, u nádraží Eden, u metra Českomoravská nebo na Nových Butovicích – bude nově možné stavět až do sta metrů. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy nepůjde primárně o obytné věžáky, ale o orientační body u významných dopravních uzlů.

Rychlejší plánování jako klíč k nabídce

Pro dostupnost bydlení může být ještě podstatnější než samotná kapacita to, jak rychle se dá stavět. Dosud se kvůli řadě projektů musel měnit samotný územní plán, což mohlo trvat i roky. Nový plán opouští detailní vymezování funkčního využití ploch a soustředí se na charakter jednotlivých lokalit, díky čemuž by měla část těchto změn odpadnout. Ředitel IPR Ondřej Boháč od toho očekává rychlejší plánování i výstavbu. Efekt by měla dále posílit projednávaná novela stavebního zákona, zaměřená právě na zefektivnění povolovacích procesů.

Součástí plánu je i infrastruktura, bez které nová výstavba nemůže fungovat: dostavba obou okruhů, vysokorychlostní tratě, prodloužení metra D pod náměstí Republiky, územní rezerva pro linku E a rozšíření tramvajové sítě o 73 kilometrů.

Efekt nepřijde hned

Očekávat okamžitý dopad na ceny by bylo nerealistické. Podle ankety Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí se plán promítne do rozvoje města v horizontu zhruba dvou až osmi let – tedy v čase, který odpovídá délce přípravy velkých realitních projektů. Sám Boháč upozorňuje, že na pokles cen sázet nelze; plán může spíše přispět ke zpomalení jejich růstu.

Kritici plánu zároveň namítají, že dokument dostatečně neřeší veřejnou vybavenost – tedy školy, školky, sociální služby a ochranu zeleně. Tvůrci plánu oponují, že v části lokalit je zástavba podmíněna plánovacími smlouvami, na jejichž základě se investoři budou podílet na financování veřejné infrastruktury.

Co sledovat dál

Metropolitní plán sám o sobě žádný byt nepostaví. Vytváří ale rámec, ve kterém je výstavba v odpovídajícím objemu vůbec myslitelná – a odstraňuje jednu z bariér, na které se dosud pražská nabídka lámala. Zda se kapacita na papíře promění ve skutečné byty, ukáže až tempo, jakým budou první projekty připravované plně podle nových pravidel procházet povolováním.